Ve středu 9.9.2020 za námi přijel kamarád. Ani ne tak přijel, jako ho dotlačil na vozíku jeho známý. Všechno bylo špatně. Byl smutný a to se u něj nestávalo moc často. Vždycky nás povzbuzoval, překypoval dobru náladou, vyprávěl vtipy.
Tentokrát ne. Propustili ho po dvou letech z azylového domu, zhoršil se mu zdravotní stav. Psychicky na tom byl spíš ještě hůř. Když člověk neví, co bude, nemá kde spát a žije na hmotné nouzi, je to situace,kterou bychom si nikdo nepřáli. Tak jsme spolu vyplnili přihlášku do domova pro seniory, poseděli u kávy a nakonec ho odvezla sanitka do nemocnice na neurologii.
Teď čekáme, jak vše dopadne. Bude po propuštění volné lůžko na následné péči? Dalo by nám to čas 2 - 3 měsíce na shánění nějakého dlouhodobějšího ubytování.
